|
Morfologické charakteristiky
Vedle svalové fyziologie jsou významným determinantem sportovního úspěchu
rovněž tělesné rozměry – především výška, hmotnost, somatotyp a tělesné
proporce.
Somatotyp.
Podle stavby těla je možno populaci dělit podle tzv. somatotypů, jež před
půlstoletím vypracoval americký psycholog William Sheldon (1898-1977) a
uveřejnil ve svých dílech The varieties of human physique (1940) a
The Atlas of Men (1954). Sheldon na základě studia tělesné stavby u
tisíců subjektů z celého světa vytvořil stupnici od 1 do 7, pomocí které
zjišťoval u každého jedince vzájemný poměr tří základních tělesných typů:
hubeného ektomorfního, svalnatého mezomorfního a obézního endomorfního.
-
Ektomorf: Vytrvalostní
sporty, skok vysoký, basketbal. Štíhlý a hubený typ, postava má lineární
kontury - dlouhé končetiny, dlouhé prsty a ruce, slabě vyvinuté svalstvo
a slabá kostra. Velký povrch těla, rychlý energetický výdej, málo
tukových buněk. Špatně nabírá svalovou hmotu, vyžaduje méně náročný
trénink, delší pauzy mezi sériemi, vysoký příjem bílkovin a dostatek
odpočinku.
-
Mezomorf: Kulturistika,
sprinty, gymnastika. Svalnatý typ se silnou kostrou, širokými rameny a
úzkými boky. Středně rychlý energetický výdej. Na silový trénink reaguje
rychlým přírůstkem svalové hmoty.
-
Endomorf: Vzpírání,
zápas, vodní sporty. Tučný typ s velkým počtem tukových buněk.
Relativně velká hlava, široká tvář, krátké končetiny a prsty, celkově
rozložitý, oblý tvar těla. Malý tělesný povrch, nízký energetický výdej.
Endomorfové mají často dobrý potenciál k nabírání svalstva, ale obtížně
se zbavují tuku. Malá aktivita vede k riziku obezity a srdečním
onemocněním (zejména u endo-mezomorfů středního věku s endomorfií od
4.0, u mladých mužů od 6.0). Důležitý je tudíž důraz na aerobní
aktivity.
|
 |
| Somatograf
Cartera a Heathové |
|
 |
|
Distribuce somatotypů u 4000 amerických
vysokoškolských studentů (podle Sheldona 1940)
|
|
 |
| Rozpětí somatotypů a jejich
průměrné hodnoty v jednotlivých atletických disciplínách u mužů a
žen (průměr OH 1968 + OH 1976). Zjevná je výrazná odlišnost
somatotypu vrhačů. (J. E. L. Carter: The Physical Structure of
Olympic Athletes: The Montreal Olympic Games Anthropological
Project. 1984) |
Hodnoty 1-2.5 značí nízký rozvoj složky, hodnoty 3-5 jsou střední, hodnoty
5.5-7 vysoké, hodnoty >7.5 velmi vysoké. Pozdější výzkumy ukázaly, že se
Sheldonův systém velmi osvědčil. V současnosti se používá modifikace
Sheldonova somatografu, kterou v roce 1967 vytvořili Heathová a Carter.
Především v endo-mezomorfní a mezo-endomorfní kategorii rozšířili
sedmistupňovou škálu na devět i více stupňů, což umožňuje postižení
extrémních somatotypů silových sportovců nebo obézních osob. Vedle
typologie Sheldonovy se můžeme setkat i s názvoslovím, jež vychází
z typologie Kretschmerovy používané hlavně v psychiatrii: pojem astenik
zde odpovídá ektomorfovi, pyknik endomorfovi a atlet
mezomorfovi.
Průměrný somatotyp mužské evropské populace je založen vesměs na studiu
vysokoškolských studentů a pohybuje se nejčastěji kolem 3.5-4.5-3.0. U žen
je rozpětí somatotypů omezenější vzhledem k méně rozvinuté mezomorfii.
Většina žen vlivem vyššího množství podkožního tuku spadá blíže endomorfní
kategorii (Štěpnička 1979 u čs. vysokoškolaček 4.8-3.7-2.2). Mezomorfie
4.5 je u žen znakem nadprůměrně rozvinutého svalstva; hodnoty 6.0 a vyšší
jsou velmi vzácné. U dětí se při měření somatotypu používají poněkud
upravené postupy, protože použití metod pro dospělé je až do věku cca 10
let nepřesné. U chlapců během růstové akcelerace (14-16 let) pozorujeme
zeštíhlování somatotypu (pokles mezomorfie a zejména endomorfie, nárůst
ektomorfie). Po této době se trend opět obrací směrem k endo-mezomorfii.
Přibližné mezomorfní hodnoty v dospělosti lze tedy odhadnout až po
ukončení prudkého růstu ve věku cca 17 let. U dívek od cca 13 let výrazně
stoupá endomorfie; mezomorfie i ektomorfie klesá. Po ukončení růstu v 16
letech je možno opět pozorovat nárůst mezomorfní složky.
Somatotypy špičkových sportovců se pohybují v rozpětí mezi nevýraznou
mezo-ektomorfií až endo-mezomorfií. Protože ve většině sportů rozhoduje
lepší relativní síla (poměr mezi silou a vahou), resp. nižší tělesná
hmotnost, většina sportovců patří mezi štíhlé, svalnaté ekto-mezomorfy. U
každého sportu můžeme vypozorovat koncentraci somatotypů v určité oblasti
somatografu. V řadě individuálních sportů je somatotyp velmi důležitým
předpokladem dobré výkonnosti. Naopak u kolektivních sportů bývá rozptyl
větší, což vyplývá z rozdílů mezi herními pozicemi a podstatnější role
psychomotorických kvalit. Velký elipsoidní rozptyl mezi ektomorfií a
endomorfií nacházíme i ve sportech, kde není kriticky důležitá nízká
hladina tuku, nebo ve sportech, které jsou rozděleny do váhových
kategorií.
|
Měření somatotypu
K měření somatotypu je nutno získat těchto 10
tělesných dat: 1) Tělesná výška, 2) Hmotnost (kg), 3) Řasa tricepsu,
4) Řasa subskapulární, 5) Řasa supraspinální, 6) Řasa lýtka, 7)
Šířka loketního kloubu (loket ohnut v pravém úhlu), 8) Šířka
kolenního kloubu v sedě, 9) Obvod kontrahovaného bicepsu, 10) Obvod
lýtka. Všechny míry by měly být změřeny maximálně přesně na mm, a to
pokud možno na té straně těla, kde jsou největší. Existují dvě
metody výpočtu somatotypu: klasická, používající tabulky, umožňuje
snadnější určení somatotypu v terénu; druhá, vypracovaná Carterem a
Heathovou (1990), používá rovnice. (Podrobný popis určování
somatotypu viz např. Riegerová, Ulbrichová: Aplikace fyzické
antropologie v tělesné výchově a sportu. 1993).
ENDOMORFIE: Sečtěte
řasy tricepsu, subskapulární a supraspinální (v mm). Vynásobte
součet těchto řas číslem, které vznikne po vydělení čísla 170,18 a
tělesné výšky v cm.
Rovnice podle Cartera a Heathové:
endomorfie = - 0.7182 + 0.1451 x (X) - 0.00068 x (X²)
+ 0.0000014 x (X³)
kde X = součet 3 řas x (170,18:výška).
Příklad: Tělesná
výška je 178,0 cm. Součet tří řas je 18,1 mm.
Nejprve vydělíme 170.18 : 178 = 0.956.
0.956 x 18,1 = 17,3
-0.7182 + 0.1451 x 17,3 – 0.00068 x 17,3² +
0.0000014 x 17.3³ =
1.56
Pozn.: Jeden stupeň endomorfie odpovídá přibližně 5%
tuku.
MEZOMORFIE:
Nejprve korigujte obvod bicepsu tím, že od něj
odečtete tloušťku řasy tricepsu (v cm). Totéž proveďte u obvodu a
řasy lýtka.
Rovnice podle Cartera a Heathové:
mezomorfie = 0.858 x šířka lokte + 0.601 x šířka
kolene + 0.188 x korigovaný obvod bicepsu + 0.161 x korigovaný obvod
lýtka – výška x 0.131 + 4.5.
Příklad: výška
178,0 cm, obvod bicepsu 33,9 cm, obvod lýtka 37,6 cm, šířka lokte
7,20 cm, šířka kolene 9,95 cm, řasa tricepsu 0,64 cm, řasa lýtka
0,52 cm.
Korekce bicepsu: 33.9 – 0.64 = 33.3 cm. Korekce
lýtka: 37.6 – 0.52 = 37.1.
0.858 x 7.20 + 0.601 x 9.95 + 0.188 x 33.3 + 0.161 x
37.1 – 178 x 0.131 + 4.5 = 5.57
EKTOMORFIE:
těl. výška :
³√hmotnost (tzv.
index tělesné výšky a hmotnosti; height-weight ratio, HWR)
Rovnice podle Cartera a Heathové: 1) Pokud je HWR
větší nebo stejné jako 40,75:
0.732
x HWR - 28.58.
2) Pokud je HWR mezi 40,75-38,25:
0.463
x HWR - 17.63.
3) Pokud je HWR menší nebo stejné jako 38,25:
ektomorfie=0.1.
Příklad: Tělesná
výška je 178,0 cm, hmotnost je 69,2 kg.
178 : ³√75 = 178 : 4.105 = 43.36.
0.732 x 43.36 - 28.58 = 3.16.
Výsledný somatotyp: 1.56 – 5.57 – 3.16.
Upozornění:
Vysoké hodnoty nejsou možné ve více než dvou složkách
somatotypu (hodnoty jako 5-5-6 jsou tudíž zcela jistě chybné).
Endomorfie a mezomorfie nižší než 1.0 je velmi nepravděpodobná
(hodnoty endomorfie 0.5-1.0 jsou však kupodivu časté v naší
sportovní literatuře). Velmi vysocí lidé bývají obvykle výrazně
ektomorfní a vysoká mezomorfie je u nich řídká. Pokud se objeví, je
obvykle sprovázena silnou endomorfií (příčinu je třeba hledat v již
diskutovaných problémech s akumulací velkého množství svaloviny).
Pomocná tabulka pro korekci somatotypu (obsahuje
somatotypy, které jsou pravděpodobné při dané hodnotě HWR):
|
49,59 |
48,93 |
48,27 |
47,61 |
46,95 |
46,28 |
45,62 |
44,96 |
44,30 |
43,64 |
42,98 |
42,32 |
41,66 |
40,99 |
40,33 |
39,67 |
38,68 |
|
1-1-7
1-2-8
2-1-8 |
1-2-7
2-1-7
1-3-8
3-1-8
2-2-8
|
1-2-6
2-1-6
1-3-7
3-1-7
2-2-7
|
1-3-6
3-1-6
2-2-6
2-3-7
3-2-7
|
1-3-5
3-1-5
2-2-5
1-4-6
4-1-6
2-3-6
3-2-6
|
1-3-4
3-1-4
2-2-4
1-4-5
4-1-5
2-3-5
3-2-5
2-4-6
4-2-6
3-3-6
|
1-4-4
4-1-4
2-3-4
3-2-4
2-4-5
4-2-5
3-3-5
|
2-3-3
1-5-4
5-1-4
2-4-4
4-2-4
3-3-4
2-5-5
5-2-5
3-4-5
4-3-5
|
1-5-3
5-1-3
3-3-3
2-5-4
5-2-4
3-4-4
4-3-4
|
2-4-2
4-2-2
1-6-3
6-1-3
2-5-3
5-2-3
3-4-3
4-3-3
3-5-4
5-3-4
4-4-4
|
1-6-2
6-1-2
2-5-2
5-2-2
2-6-3
6-2-3
3-5-3
5-3-3
4-4-3
|
3-4-1
4-3-1
1-7-2
7-1-2
2-6-2
6-2-2
3-5-2
5-3-2
4-4-2
3-6-3
6-3-3
4-5-3
5-4-3
|
1-7-1
7-1-1
2-6-1
6-2-1
3-5-1
5-3-1
4-4-1
1-8-2
8-1-2
2-7-2
7-2-2
3-6-2
6-3-2
4-5-2
5-4-2 |
1-8-1
8-1-1
2-7-1
7-2-1
3-6-1
6-3-1
4-5-1
5-4-1
2-8-2
8-2-2
3-7-2
7-3-2
4-6-2
6-4-2
5-5-2 |
1-9-1
9-1-1
2-8-1
8-2-1
3-7-1
7-3-1
4-6-1
6-4-1
5-5-1 |
2-9-1
9-2-1
3-8-1
8-3-1
4-7-1
7-4-1
5-6-1
6-5-1
|
5-6.5-0.5
6-6-1
10-2-1
2-10-1
3-9-1
4-8-1
5-7-1
9-3-1
8-4-1
7-5-1 |
Tabulka pro "terénní" měření somatotypu
|
|
